Jan Amos Komenský a islám
Známý český evangelický myslitel J.A. Komenský měl odlišnou koncepci reflexe Turků, než byl pohled katolický a prohabsburský, jednak proto, že posléze dospěl k určitému specifickému stanovisku vůči islámu. Turci představovali hrozbu pro Habsburskou monarchii a byla u nich předpovídána "christianizace s předstupněm Soudného dne", toto šířil i mezi vzdělanci a na panovnických dvorech. Prosazoval tzv. koncepci kalvinoturcismu, který v 16. století počítal s možností spojenectví proti katolickým mocnostem a zároveň počítal, že Turci přejdou ke křesťanství. Toto myšlení pramení nejen z osobnosti Komenského ale všeobecně z české evangelické emigrace. Komenský čerpal během uherského pobytu v Sedmihradech v roce 1650-1654 a v díle Lux in tenebris (Světlo v temnotách), kde zdůrazňoval vzniku nové protihabsburské aliance. I když se to nepovedlo ani misijní činnosti jeho asistentů mezi tureckými vojáky, protože se to nelíbilo osmanskému velkovezírovi Ahmetu Köprülü. Osmanský sultán měl dostat turecký překlad Bible, tak aby ukázal světlo pravé víry. Dokonce dostal finance od svých mecenášů z Anglie a Nizozemska. Projekt nebyl dokončen, protože v roce 1666 po smrti jednoho z podporavatelů nebylo už z čeho financovat. Částečný překlad se dochoval v univerzitní knihovně v Leidenu a byl v 19. století dokončen. V tomto dílku upozorňuje tureckého sultána, na společné základy křesťanství, judaismu a islámu. Bohužel v roce 1663-64 představuje pro Komenského nový mezník myšlení o jeho představě využití "tureckého sepětí" proti nadvládě Habsburků. Vestfalský mír revizuje a částečně agituje na všeobecnou reformu německé říše proti společnému nepříteli všech křesťanů, ale jak je známo z pozdního díla Komenského, jeho myšlení se pohybovalo v širším rámci v němž nalezáme několik odlišných rovin. A ty spočívaly v myšlence tzv. obecné rovnosti 3 hlavních monoteistických náboženství a nutnosti vzájemné tolerance a mírové koexistence. Tedy vymyká se od kalvinoturcismu, ale Turci (muslimové) nejsou jen hybateli světových dějin vedoucí ke konci světa, nýbrž jsou zcela rovnocennou skupinou, s kterou se máme podílet na "obecné nápravě věci lidských" společně s ostatními. Komenský dospěl k myšlení a také k řešení nadčasovému a to uvědomění, že automatická nadřazenost křesťanského světa jako jediné možné základny je v tomto ohledu egocentrické a je lidské dělat i ústupky.