Interpretace zahraniční politiky USA
"Druhá světová válka je zlomem v amerických dějjnách, dobou, kdy se USA změnily z velmoci v supervelmoc."
Možné otázky, na kterých bychom si měli umět najít odpověď?
Jaké byly kořeny amerického izolacionismu?
Proč zastihla evropská válka Ameriku naprosto nepřipravenou?
Jaké jsou rozdíly v přístupu evropských a amerických historiků k 2. světové válkce?
Proč se Amerika nakonec vždy v Evropě angažovala?
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cílem je zde zevrubnějí interpretovat zahraniční politiku USA na přelomu 30/40. let 20. století ze zorného úhlu amerických zájmů. Ta se od kontinentální Evropy liší odlišnou hiarchii potřeb hodnot, která z hlediska geopolitického postavení jsou jinak pociťované, také formulované národní zájmy s hlavními názorovými proudy v souvislosti chapání americké mentality. Americká historiografie učinila díky uvolnění domácích archivních fondů vpravdě získala gigantický náskok, zatímco evropská pokulhává za ní, dvojnásobně to platí o české, která s výjimkou bádání o národních dějinách často zůstává v zajetí schémat 60. let.
Zájem by se tedy měl ubírat směrem k Washingtonu a jeho politicko-zahraničním záměrům, bohužel československá problematika zde bude zmíněna jen na minimum, neboť profil americké zahraniční politiky nespatřoval ve východní Evropě, spíš nepoměrně je zde věnováno Polsku, které bylo ve srovnání s "bezproblémovým" postupem Benešovy londýnské vlády opravdovým kamenem úrazu ve vztazích Washingtonu s Moskvou, do jisté míry i ve vztazích britsko-amerických.
Jak už bylo zmíněno americké archivy se otevřely a dějiny nabyly jiné dimenze, i když jako by bipolární svět zdánlivě skončil zasutý v minulosti, otázka historické reality nabývá nečekaných aktuálních souvislostí. I Američané si myslí, že v rámci nezpracovaných témat je obrovský (např. dějiny amerických bank, průmyslových korporací, chybí studie o amerických postojích k islámskému světu, k italským koloniím, k různým evropských odbojovým složkám atd.) Možná pozitivní je na tom, že po ukončení studené války se postoje k válečné diplomacii zklidnily, tím ale více debat vystoupilo více do popředí se zájmem veřejnosti.
Příspěvky
Americká politika vůči zemím střední, východní a jihovýchodní Evropy
8. 8. 2012
V sedmdesátých letech 20. století v USA i ve Velké Británii byla zpřístupněna obrovská masa archiválií, doslova to bylo onehdy šokující, protože některé dokumentace byly tajné, např. od roku 1972 byl povolen přístup ke korenspodenci mezi Churchillem a Rooseveltem (výhradně jen pro americké badatele), do roku 1974 byly utajeny materiály známé jako ULTRA SECRET - dešifrace německých vojenských kódů a mnoho další, jen pro představu např. zpřístupněné fondy US Army měly 188 km rozsáhlé archiválie a vážily 17,122 tun. Tedy hodně práce pro badatele a díky tomu se rozvinuly řady specializovaných okruhů bádání např. problém válečné pomoci SSSR, koncepce hospodářské organizace, uspořádání Německa, britsko-americké rozpory aj. .. klikněte číst celý příspěvek, dozvíte se, na co vědečtí badatelé přišli...
Interpretace USA tzv. Studené války
5. 8. 2012
"Americká politka nebyla ani naivní, ani realistická, nýbrž agresivní, a tudíž má hlavní vinu na rozpoutání studené války. Odtajněné diplomatické materiály nabídly náhled na interpretaci Rooseveltovy zahraniční politky, která byla založena na kapitalistické expanzi na úkor Britské říše, tak na úkor SSSR ."